Již jsem psal starší článek o oslovování z prostředí Brna, můžeš si v něm přečíst, jak začít oslovovat dívky, ženy. Rozhodl jsem se napsat pokračování o dalším městě, kde jsem oslovoval holky na ulici. Jak oslovit dívky na ulici? Stačí trochu odvahy a s každým dalším oslovením se strach ztrácí. Když máš strach z oslovení podívej se na techniky jak překonat strach z oslovení. Samozřejmě nezmizí úplně a člověk nebude mít strach z oslovení další slečny a samozřejmě se i popere s nervozitou a odmítnutím.
Jak jsem psal v předešlém článku o balení slečen venku, za bílého dne. Když se člověk oprostí od zbytečných věcí, které ho brzdí, pak jde vše samo. Rozhodl jsem se ti ukázat, že to jde, z mé minulé cesty po Olomouci. Je fakt, že jiné město, nové prostředí, je o něčem jiném a Olomouc za krásného dne k tomu všemu vybízela.
Jak to vše začalo? Jel jsem na seminář o výživě a sportu s kamarádkou, která mi kdysi pomohla s jídelníčkem, ukázala základy vhodného stravování aby člověk dostal energii a kondici. Seminář byl dopoledne a proč si to neprodloužit až do večera, že? Bylo to skvělé rozhodnutí, když chceš, vyraz taky do jiného města a načerpáš nové zkušenosti s oslovováním. Bylo něco po 13h a byl jsem hladový, kde se najíst dobře? Proč se někoho nezeptat? Byl jsem poblíž obchodního centra a jak se dostat někde, kde dobře vaří. Šla naproti slečna se sluchátky v uších. Jak ji zastavit? Stačí jedno jednoduché gesto STOP, podobně jak používají policisté. Na táhnou ruku s dlaní směřující na osobu před ním, která jde čelem k policistovi. A řeknou stůj. V mém případě pouhé „Zastav se. Ahoj potřeboval bych poradit s …“ a měl jsem hned pozornost. A mohl jsem říci, co jsem potřeboval. Opravdu jednoduché, že? Chtěl jsem znát cestu do obchodního centra, tu jsem dostal. Jen aby toho nebylo málo začal jsem se s dívkou bavit i o dalších věcech, jako například jak se žije ve městě, kde se dá zajít, … pro začátek dobré zahřívací kolo.
Jakmile jsem našel obchoďák, ukojil hlad, šel jsem do nepřímého oslovení dívek, které procházely obchoďákem. Tréning je zapotřebí vždy a všude! Zastavil jsem několik slečen s prosbou o radu, kde najdu to a ono. Jakmile mi poradily okamžitě jsem změnil téma, na kam se dá zajít večer a jaké jsou akce večer nebo kam se dá zajít odpoledne. Chvíli jsem se bavil s holkami a pak ukončil hovor.
V obchoďáku už mě to nebavilo, proč se nepodívat po městě? Zastavil jsem dvě slečny a zeptal jsem se jich, jak se dostat do centra, slečny mi poradili a nakonec mi řekly, abych šel s nimi. Bylo vyhráno, příležitost se seznámit více při společné cestě. Bavili jsme se na několik témat. Ze začátku jsme se bavili o hokeji. V té době se hrálo mistrovství a každý byl uchvácený hokejem. Naše první témata byla o sportu, hlavně o hokej a jestli jsou zapálené fanynky. Prozradily mi že moc ne, že spíše občas se podívají a hlavně jsou informované od přátel. O hokeji jsme se bavili pomalu půlku cesty, už ani nevím, jak jsme se dostali k tématu strach. Vyprávěly, mi že jedna se bojí strašně výšek, že je pomalu nedává a má popichující otázka byla jestli se bojí už i výšek od jednoho metru. Říkala že ano, šli jsme kolem malé zítky asi podobné výšky a jestli dokáže po této výšce jít. Nechala se vyhecovat a šla, bylo vidět, jak se jí klepou kolena. Nakonec vše přežila bez úhony. Druhá slečna prozradila že se bojí pavouků. Napadl mě jeden příběh, jak jsem byl u kamarádky, která měla asi dvacet sklípkanů a chovala je. Moc se jí příběh nelíbil. Ke konci cesty jsme se bavili o zážitcích a dobrodružstvích, co bychom chtěli každý v životě zažít. Člověk se dozví dost informací, ale i nějaké informace by měl ze sebe vydat. Jak jsme došli do centra, byl jsem na místě a slečny šly opačným směrem. Proč si neudělat fotku? Nebyly proti a hned po mne chtěly i FB. Super, rozloučili jsme se a šli jsme jiným směrem.
Bylo pozdní odpoledne A člověk dostal chuť na kávu. Co myslíš, že jsem udělal? Ano, myslíš správně. Zeptal jsem se na doporučení dobré kavárny slečen. Viděl jsem postávat dvě dívky na náměstí a tak jsem se jich zeptal, kde dělají dobrou kávu. Byly milé a přímo mě dovedly k nedaleké kavárně, v průběhu cesty jsme se bavili o životě a jestli žijí ve městě. Říkaly o tom, že zde studují a jdou na přijímačky. Ptal jsem se, jestli by šly se mnou na kávu chvíli si popovídat a seznámit se. Bohužel nemohly, že prý musí být za chvíli někde jinde. Prohra, nebo výhra?
Šel jsem sám na kávu, ale necítil jsem se jako poražený! Vyhrál jsem. 😉 Proč? V kavárně sedělo dost lidí i slečen. Objednal jsem si kávu a viděl jsem sedět dvě dívky u vedlejšího stolu. Viděl jsem, že kouří a já si občas dám doutník. Jeden jsem měl a chyběl mi oheň. Zašel jsem za slečnami a půjčil si oheň. Připálil si a dal jsem se do diskuze, jak se mají a jestli chodí do kavárny často. Povídaly, že zrovna ne a nejsou z města. Rychlá má otázka jestli jsou na výletě a pokud ano, kam se jdou podívat. Jakmile se rozpovídaly. Dozvěděl jsem se o dívkách, že jedna slečna pochází ze stejného města, jako já a druhé je z Brna. Zajímavé zjištění, jak je ten svět malý. Vše, i diskuze a pokládání otázek má svou míru. Aby jen nepokládal a směřoval jsem si rozhovor tam, kam jsem potřeboval, začal jsem vyprávět nějaký příběh, abych si slečny navnadil na dobrodružství i elegantně změnil téma. Po dlouhém vyprávění došla káva a nic jiného nezbývalo NEŽ zaplatit a jít o dům dále. Vše chce dostatečný čas i posezení s novými lidmi, když se vše přežene, není to dobré. Jak se stalo kamarádovi tak dlouho protahoval rande až narazil s tím, že se slečnou byl přes čtyři hodiny. Jakmile ji doprovázel na vlak už si neměli co říct a následně už se nesetkali.
Líbil se ti článek? Ano, sdílej jej s kamarády aby zjistil jak oslovit dívky či slečny. Stačí jen kliknout na palec vzhůru a dáš mu like. Máš svůj názor, tak se o něj poděl se Mnou a mile rád ti na něj odpovím.